Abstract
Omyly vs. chyby, problémy vs. hádanky
Tomáš GRULICH
Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Přijmeme-li Vopěnkův náhled na povahu výkladu a jeho vymezení pojmů prvního a druhého porozumění, a na nich založené rozlišení chyby a omylu, můžeme se pokusit nepřímým způsobem zodpovědět otázku po jejich možné přínosnosti. Spočívá-li totiž podstata chyby v rozptýlení či otupení pozornosti, kdežto podstata omylu v zaslepení, jednostranném zaujetí, otvírá to možnost uchopit ono druhé jmenované plodným způsobem - nikoli jen jako klopýtnutí na cestě k předem vytčenému cíli, nýbrž coby příležitost k odstupu jak od předmětu, tak od nástroje zkoumání. Podobně jako omyl není pouhou chybou, tak ani problém není jen hádankou. Záměrem příspěvku je pomocí příkladů naznačit jak a proč využít předpokládaných omylů k formulaci problému s cílem - namísto pouhého předávání poznatků - dosáhnout nabytí zkušenosti a zjednání porozumění.
